1. Sobotní den, který dal Pán,
noří se z vln časnosti,
upřímný buď Dárci dík vzdán
za tu hojnost milosti,
že nás jako Otec milý
ve své lásce stále má,
když nás hříchy poskvrnily,
odpouští i těšívá.
2. Srdce mé je plno chvály,
Ježíš můj je mi dnes blíž,
otevřel zrak můj, bych v dáli
vírou zřel, co dává kříž.
Satanem svět porobený
smrtí svou Pán vykoupil,
lid svůj, láskou potěšený,
novou sílou vyzbrojil.
3. A když Pán pak naši zemi
mocí svou sám obnoví,
lid svůj, láskou vykoupený,
tam u Otce oslaví.
Slovy svými neustále
budem Pánu vzdávat čest,
věčně zpívat k jeho chvále,
On že láska byl a jest.